Pavlon

Můj koutek webu

Spánková paralýza

19. dubna 2025

13. dubna kolem 3. hodiny odpoledne jsem zažil poprvé v životě spánkovou paralýzu.

Zdálo se mi, že ležím v noci v posteli a zničehonic nemůžu hýbat celým tělem. Řekl jsem si, že to bude v pohodě a že se z toho vyspím. Tak jsem i ve snu zavřel oči, ale usnou prostě nešlo. Tak jsem se znovu chtěl pohnout, ale nic. Podařilo se mi nahmatat telefon a chytit ho do ruky, že bych si vyhledal, co mi sakra je pomocí hlasu. Ústa se hýbala, ale nic z nich nevycházelo. Celá noční můra vyústila v tátu, který se na mě přišel podívat a já chtěl řvát, ať něco udělá, ale nic jsem nezmohl. Protože byla noc, taťka šel prostě dál ze schodů dolů a myslel si, že jen spím.

Celá tato krátká epizoda trvala jen pár minut, ale dokázala se mnou dost zamávat. Když jsem se probral, našel jsem si, že se jedná o spánkovou paralýzu. Jedná se o poměrně častý jev, který může postihnou kohokoliv z nás alespoň jednou za život. Nicméně u nízkého procenta populace se může průběh opakovat častěji. Zajímavé na tom je, že nejčastěji mezi toto procento spadají studenti a pacienti psychiatrické léčebny. Studentem nejsem, ale znamená to, že jsem na léčebnu zralý? Toho se nejvíc obávám. V minulosti přikládaly některé kultury spánkové paralýze obrovskou váhu a braly ji často jako předzvěst smrti. I když o minulosti často romantizuju, musím uznat, že jsem rád, že mě netíží ortel smrti, jež visí ve vzduchu.

Něco nového začíná

15. dubna 2025

Začátky jsou vždy těžké. První den na světě, první den ve školce, škole, práci, po práci, první vztahy, první bydlení a první den po smrti.

I začátky tohoto blogu jsou krušné. Nikdo nemůže vědět, zda prorazím a najdu alespoň jednoho člověka, který by si přečetl tyto řádky.